Plavání a potápění

Freediving - potápění bez přístroje

Lucie Regenermelová
13.05.2010

V dnešním světě plném shonu, stresu a starostí vyhledává stále víc lidí aktivní formu odpočinku v příjemném, čistém a klidném prostředí. Jednou z aktivit v přírodě, která splňuje po všech stránkách požadavky pro aktivní regeneraci člověka, je i šnorchlování, nádechové potápění neboli freediving.

Freediving je úžasný a přirozený sport provozovaný v nádherném prostředí a svým charakterem skvěle zapadá do zdravého způsobu života. Máte konečně příležitost cíleně a pravidelně dělat něco pro své fyzické a psychické zdraví, ať už jsou vaše cíle jen rekreační, anebo máte zavodní ambice.

Jeho nespornou výhodou je také minimální materiální vybavení a závislost na potápěčských centrech. To jsou také důvody, proč se freediving těší po celém světě stále větší oblibě.

Dá se v podstatě říct, že je to sport pro všechny. Vše záleží na tom, co od potápění na nádech čekáte a kolik mu chcete věnovat času. Vaše možnosti jsou otevřené …

Základní kategorie potápěčských disciplín

1. Bazénové disciplíny:

  • „Statická apnoe (STA)“, při které je cílem vydržet co nejdéle na jeden nádech. Nejobvyklejší je poloha na hladině s obličejem ve vodě. Apneista se při ní vznáší na hladině, maximálně uvolněn fyzicky i psychicky. I v teplé vodě je nutné mít neoprén, protože se většinou provádí série apneí (zadržení dechu), a při absenci pohybu a sníženém metabolismu přichází rychle prochladnutí.
  • „Dynamická apnoe (DYF)“ se dále dělí na kategorie s ploutvemi a bez ploutví. U těchto disciplín je cílem uplavat na jeden nádech co nejdelší vzdálenost. Bez ploutví je snažší doplavat dále v kratším bazénu, protože jednoduchý obrat a následný odraz od pevné stěny znamená určitou úsporu energie. S ploutvemi je manévr obratu namáhavější a působí spíše ztrátově.

Aby člověk byl schopen takovéto výkony podat, před každým ponorem je nutné projít zvláštní procedurou. Ta sestává především z uvolňovacích cviků a dechové přípravy, která má za následek snížení tepové frekvence, celkového metabolizmu a tím i spotřeby kyslíku. Člověk tak přirozeně připraví své tělo i mysl na překonání dlouhé doby bez dýchání.

93170295.jpg

2. Hloubkové disciplíny:

  • hydrostatický tlak - v hloubce okolo 30 metrů jsou plíce průměrného člověka stlačeny na reziduální objem, což za normálních okolností znemožňuje dostat se hlouběji. Ovšem díky speciálním technikám uvolnění dýchacích svalů a vyrovnávání tlaku je možné tuto hranici několikanásobně překonat. Hydrostatický tlak navíc pomáhá dalšímu snižování tepové frekvence a dokonce ke stahování okysličené krve z periférií k životně důležitým orgánům. Stejně jako je tomu u vodních savců.
  • Konstantní zátěž (CWT)“, při které apneista během pokusu využívá k ponoru i k výstupu pouze síly svých nohou opatřených ploutvemi. Dopomoc paží a lana též není přípustná. S výjimkou obratu v nejhlubší části ponoru, kde může závodník lano jednou rukou uchopit, uvolnit cedulku s označením hloubky, a odrazit se nazpět.
  • „Variabilní váha (VWT)“ probíhá tak, že k sestupu do hloubky využívá apneista zařízení zvané „sled“, což je jakýsi zatížený výtah. Na tomto sledu je výhodnější býti v pozici hlavou vzhůru, což usnadňuje vyrovnávání tlaku a působí lépe i na psychiku. Po dosažení cílové hloubky se závodník dostává na hladinu vlastními silami libovolným způsobem. To znamená, že může jak ručkovat, tak používat ploutve. Trénink této disciplíny vzhledem k dosahování značných hloubek vyžaduje zajištění týmem technických potápěčů, a stává se tak finančně a technicky velmi náročným.
  • No limits (NLT)“ jak napovídá název je disciplína bez omezení. V praxi se k sestupu používá opět sled, k výstupu tažný balón. I když je v této disciplíně dosahováno největších hloubek, nemají takové rekordy mezi samotnými volnými potápěči nejvyšší váhu. Trénink a pokusy o rekordy jsou ponejvíce otázkou peněz, skutečnou prověrku znamenají spíše pro podpůrné potápěče, kteří musejí podstupovat až několikadenní dekomprese.

Jen pozor, i bazénové potápění na nádech může být velice nebezpečné, pokud je prováděno bez dozoru partnera a bez potřebných znalostí.

 

Máte zkušenosti s tímto sportem? Do jaké hloubky jste se ponořili?

Autor: Lucie Regenermelová

Je dlouhodobé sezení nebezpečné?
Co je tranzitní program?

Další články

Boj proti oparům
Opar

Boj proti oparům

19.04.2012

Trpíte na opary? Pak jistě víte, jak takový malý flíček dokáže potrápit. Někteří mají opar každou chvíli, jiní téměř nevědí, co to opar je.

Způsoby aplikace inzulinu
Cukrovka

Způsoby aplikace inzulinu

18.04.2012

Aplikace inzulínu je nezbytná součást léčby některých diabetiků. Takové případy nastávají, když slinivka plní svou funkci minimálně nebo vůbec a je nutné hormon inzulín v těle nahr ...

Časté zvracení kojenců
Zvracení

Časté zvracení kojenců

Když se dítě napije, část mléka volně odteče koutkem úst, povětšinou po změně polohy při odříhnutí, ale někdy i delší dobu po pití, i když si řádně odříhlo. Malí kojenci přibližně ...

Změna času, její příčiny a následky
Spánek a sny

Změna času, její příčiny a následky

26.10.2010

Ze soboty na neděli 31. října ve 3:00 se opět posouvá čas o hodinu zpět. Ne každý se s tímto zásahem vyrovnává zcela bez problémů. Každý organismus má své individuální potřeby a ná ...